Štěňata

Výchovu štěňat můžeme rozdělit do tří fází

  • 1.) První fáze probíhá v době do odebrání štěněte od matky. Musí se naučit respektovat ostatní členy "smečky", poznává práva a povinnosti každého člena tohoto společenství a také se učí je dodržovat. Je třeba si osvojit hru, útočit a bránit se, získávat potravu, ale v této době se také musí odnaučit tvrdohlavosti a sobectví.

Pozorujeme-li fenu, která vychovává svá štěňata, vidíme, jak je s velkou láskou a dovedností učí hře, zábavě, hbitosti, ale pokud je třeba, velmi nekompromisně je potrestá za každé provinění.

  • 2.) Druhá fáze výchovy štěněte začíná po jeho příchodu do nového domova. Většinou to bývá mezi 6. až 8. týdnem, kdy se štěně učí pravidlům soužití s člověkem.

V noci nesmí kňučet, musí spát na svém místě, svou potřebu nemůže dělat kdekoliv, nesmí kousat obuv ani jiné věci v domě, musí se naučit jíst v určenou dobu na stejném místě, nesmí loudit u pánova stolu, olizovat děti v obličeji a mnoho dalších věcí, které ho nemohla naučit jeho matka.

  • 3.) S procházkami začíná třetí fáze výchovy, která se už přibližuje výcviku. Štěně musí přivyknout chůzi na vodítku, nesmí nic brát ze země, je třeba odnaučit je skákat na lidi i ostatní zvířata, musí rozumět povelům "Fuj!" a "Ke mně!" pokud běhá bez vodítka.


Dvouměsíční štěně při veselých zábavných hrách s člověkem v novém domě zapomíná rychle na svou matku, ale s příchodem noci, když je všude klid, začíná kňučet. Je nutno obrnit se trpělivostí a nedovolit nikomu z domácích přibližovat se k němu.
Tehdy štěně, unavené hrami a dojmy, brzy upadá do tvrdého spánku a bude pouze pofňukávat ze sna. Ve většině případů štěně už během 2 až 3 nocí zapomene na svoji předchozí rodinu.
Pokud je ovšem člověku štěněte líto a v noci k němu přijde, bude štěně kňučet celou noc a důsledky takové chyby se mohou prolínat celým dalším společným životem.

Je-li pelíšek štěněte vhodně umístěn, brzy (někdy již během jednoho dne) si na něj zvykne. Nemůže-li si štěně v novém domově zvyknout, lze mu na noc dávat ohřívací láhev.

Výběr místa pro vykonávání potřeby představuje vážný problém. Když je štěně ještě zcela malé, nechává loužičky kdekoliv. Nezkušený chovatel na ně reaguje často velmi hrubě a namáčí do nich štěněti čenich. Toto chování vede k tomu, že mu štěně přestává důvěřovat.

 

Když už máme štěňátko doma

  • Pořídili jste si pejska?

  • A víte co dál?

Malé štěňátko přináší do rodiny spoustu radostí, ale i starostí. V tomto návodu najdete informace jak se ke štěněti chovat, čím ho krmit, jakou lékařskou péči je třeba štěněti zajistit. Abychom Vám usnadnili chovatelské začátky a abychom Vám pomohli s otázkami, které se týkají zdravotní péče a správného vývoje nového člena Vaší rodiny, připravili jsme písemně několik následujících bodů. Takto budete mít čas vše si v klidu přečíst a probrat s ostatními členy rodiny. Začneme opravdu od začátku.

 

Odčervení

Štěňata by měla být od 2. týdne věku pravidelně každé 2 týdny odčervována až do věku 3 měsíců, dále každý měsíc do 1 roku a poté 2 - 4 x ročně dle způsobu života psa. Pokud je pes v kontaktu s těhotnou ženou nebo dětmi, měl by být odčerven minimálně 4x ročně. S odčervováním by tedy měl začít chovatel, vést o něm záznamy a ty předložit při odběru novému majiteli, který v něm pak bude pokračovat. Důvod opakovaného odčervování v intervalu 2 týdnů u štěňat je ten, že téměř každá fena má v těle (ve svalech, v játrech a v dalších orgánech) zavrtané „spící“ larvičky škrkavek, které se při graviditě probudí a provrtávají se přes dělohu do plodu štěněte. Další dávku larviček dostane štěně v mateřském mléce. Tyto larvičky se ve štěněti opět zavrtají do svalů a orgánů a postupně se uvolňují do střeva, kde dospívají v dospělé škrkavky. Všemi dosud známými odčervovacími prostředky zahubíme jen dospělce, kteří už jsou ve střevě. Proto musíme odčervovat opakovaně, neboť dokud se štěně nezbaví zásoby larviček a nevytvoří si schopnost bránit jim ve vývoji v dospělce, dozrávají v něm stále noví a noví parazité. První odčervení by mělo být provedeno pomocí speciální pasty, která škrkavky jen ochromí, ale nezabije, takže celé odcházejí a nerozkládají se ve střevě. Při jejich rozkladu totiž vznikají látky, které jsou pro velmi mladá štěňata jedovaté. Pak můžeme pokračovat dále touto pastou, tabletkami, nebo použít velmi moderní preparát Stronghold, který je sice dražší, ale podává se jen 1x za měsíc, po celou tuto dobu se drží v krvi zvířete a hubí škrkavky stále a ne jen nárazově jako ústně podávané preparáty a navíc chrání po celý měsíc i proti blechám a kožním a ušním roztočům. Tento způsob doporučujeme.

Očkování


Očkování je nejjednodušším a přitom nejdůležitějším způsobem, jak předcházet řadě infekčních onemocnění (parvoviróza, psinka, infekční zánět jater, psincový kašel, coronaviróza, leptospiróza, vzteklina), z nichž většina ohrožuje pejska přímo na životě a některá jsou přenosná i na člověka. Základní očkovací schéma u moderních, dnes používaných vakcín je 6, 9 a12 týdnů věku. Každé očkování obsahuje o něco širší kombinaci chorob a v posledním je obsažena i vzteklina.

Krmení


Kvalitní krmení je naprostým základem správného růstu a vývinu psa. Nemůžeme krmit psa nekvalitní potravou a očekávat, že z něho vyroste krásný, zdravý a silný jedinec. Názory na to, co je kvalitní potrava, se různí a procházejí názorovým vývojem. Výzkumy na zahraničních universitách a ve výzkumných centrech velkých a seriózních firem zaměřených na výrobu krmiv pro psy a kočky přinesly zejména v poslední době mnoho nových poznatků, které jsou často i v přímém rozporu s tím, co se tradovalo v minulosti.
Granule nebo vařená strava?: to je otázka, se kterou se setkáváme velmi často. Nelze a ani nechceme zcela zavrhnout používání klasické vařené stravy. Jen vždy majitele upozorňujeme na obrovskou pracnost ve srovnání s komerčními krmivy. Chcete-li psovi vařit, znamená to mít zdroj kvalitního masa- svaloviny, vždy ho dobře provařit pro odstranění rizika infekce, mísit ho v poměru 1/3 masa ku 2/3 přílohy (rýže, těstoviny, vločky), přidat zeleninu, vitamíny, minerály. Nikdy nebudete znát přesné složení takto připravené stravy a to nebude nikdy stejné, protože pokaždé použijete jiné suroviny. Je tu vysoké riziko předávkování vitamínů (vit. D) a hlavně minerálů (vápník !!!- katastrofa pro kostru a klouby rostoucího psa). Především si ale přiděláte spoustu práce a Váš byt dostane špatně vyvětratelnou vůni závodní kuchyně. Tímto způsobem lze odchovat psa na relativně vyvážené stravě, ale je to velice, a v dnešní době zcela zbytečně pracné a komplikované. Doporučujeme proto používat KVALITNÍ a ověřená komerční krmiva, zejména v granulované formě.

GRANULE

Rozhodli jste se tedy pro granule. Jenže když se řekne granule, je to jako když se řekne auto. Na jedné straně stojí Mercedes, na druhé Trabant. Stejné rozdíly jsou i ve kvalitě granulí. Zde je to o to nebezpečnější, protože rozdíl mezi Mercedesem a Trabantem pozná každý a snadno, ale granule jsou pro laika všechny jen hnědé kuličky. Jenže rozdíly jsou mezi nimi obrovské. Různé výhodné cenové nabídky v supermarketech jako 10 kg za 140-200 Kč jsou jasné. Za takovou cenu nelze nakoupit ani kvalitní suroviny, natož vyrobit kvalitní granule. Takové krmení je dobré leda pro slepice, ale rozhodně ne pro psa, a už vůbec ne pro rostoucí štěně. Pomineme-li tyto vyložené excesy kvality, zůstává před námi těžký úkol vybrat si z mnoha více či méně kvalitních výrobků na českém trhu ten, který bude našemu psímu kamarádovi nejvíce vyhovovat. Obecně platí, že na krmení bychom neměli příliš šetřit zejména v prvním roce života, kdy se buduje kostra, imunitní systém a tělesná konstituce. Kvalitní krmení, pravidelné a kvalitní očkování a odčervení jsou absolutním základem, který když neošidíme, máme šanci odchovat zdravého jedince s dobrou kondicí, schopného odolat většině chorob a vynaložené náklady se nám tak mohou vrátit na úsporách za veterinární ošetření. Vždy platí, že prevence chorob je levnější než jejich léčba.

Jaké tedy zvolíme granule? Nemůžeme a ani nechceme poskytovat kompletní průzkum trhu a prověřit všechny značky a výrobce. Uvedeme jen namátkou ty, které známe a o jejichž kvalitách jsme se osobně přesvědčili.Purina, K-9, Royal Canin jsou krmiva střední třídy, která poskytnou dospělému psu vše, co potřebuje. Chceme-li si být jisti, že mu poskytujeme to nejlepší, můžeme si vybrat z krmiv představující opravdový vrchol kvality nabízené v rámci celé zeměkoule, včetně naší republiky. Superpremiová krmiva EUKANUBA a HILLS jsou značky srovnatelné s Mercedesem. Je už vcelku jedno, kterou z těchto značek si vyberete, je to jen otázka individuálního vkusu a rozhodnutí, protože všechny tyto firmy jsou zárukou kvality. V naší chovatelské stanici preferujeme firmu Eukanuba a PROPLAN Purina, kde jsme členy v chovatelských klubech.
Důležité je i odlišení krmiv pro různé velikosti plemen. Dnes už se ví, že malá plemena mají značně odlišné požadavky na výživu než velcí psi. Proto tyto firmy vyrábí granule pro malá, střední a velká plemena. Významné je to hlavně u psů velkých (nad 25 kg v dospělosti) a gigantických plemen. Zde se dá špatnou výživou napáchat hodně škod, hlavně ve vývoji kyčelních a loketních kloubů. Ale pozor: dlouho se tvrdilo, že velcí psi potřebují během růstu hodně vápníku a bílkovin. Výzkumy posledních 5-10 let ukazují, že nadbytek těchto složek způsobuje stejné, ba horší škody, než jejich nedostatek. Doga nebo rotwajler váží v dospělosti 50-80 kg. To je stejná váha jako u člověka. Ale lidská kostra do této velikosti a váhy roste 18 let. Pes takto naroste za 8-10 měsíců!!! To je strašná zátěž pro organismus. Naším cílem tedy nemůže být snaha o urychlení již tak překotného růstu, ale naopak. Musíme se snažit, aby tento růst byl pozvolný, plynulý a vyrovnaný. Dostává-li rostoucí pes velkého plemene nadbytek bílkovin anebo vitamínů příliš rychle, vytvoří hodně svalové a tukové hmoty a navěsí tuto váhu na ještě nezralou kostru, kterou tím přetíží a dochází k deformitám kloubů a páteře. Vztah mezi nadbytkem vápníku a zvýšeným výskytem dysplazií kyčelních a loketních kloubů je dnes už přesvědčivě prokázán. Při nadbytku vápníku dochází k předčasnému a nerovnoměrnému uzavírání růstových zón kostí a tím opět ke zvýšenému množství kloubních onemocnění.

Krmný režim

Štěně, stejně jako malé dítě, je třeba přivyknout na pravidelný režim krmení. Mělo by jíst do věku 1 roku 3x denně, do věku 2 let 2x denně a v dospělosti 1-2x denně. Granule zalijeme teplou vodou, necháme je zchladnout na tělesnou teplotu a nabídneme je pejskovi. Necháme mu je 10-20 minut. Co nesní, to mu vezmeme, uložíme v lednici a ohřáté na tělesnou teplotu nabídneme při příštím krmení.

Pokud namočené granule nesní během jednoho dne, vyhodíme je, aby se nezkazily. Snažíme se nenechávát psovi jídlo ležet k dispozici celý den, a to ani suché granule. Takový pes se nenaučí správně jíst a buď se přejídá a je obézní, nebo naopak při celodenním uždibování necítí pořádný hlad, jí málo a může být hubený. Granule namáčíme v čisté vodě a s ničím je nemícháme. Výrobci kvalitních granulí mají své výzkumné ústavy, ve kterých dlouhé roky (Eukanuba 55 let) hledají a sestavují ideální složení jednotlivých krmných směsí. A když takový vyvážený výrobek smícháte s masem, nebo mlékem, zlikvidujete jejich úsilí a vytvoříte nové krmení o novém, neznámém a většinou nevyhovujícím složení. Mějte proto vždy na paměti, že granule nejsou přílohou k masu nebo čemukoliv jinému, ale kompletní vyváženou potravou která obsahuje vše potřebné pro dospělého psa, tedy i to maso. Zároveň je nutné dodat, že ani v naší CHS striktně nedodržujeme, aby štěně jedlo pouze granule. Štěňátkům i vaříme, např. kaši ze "štěněčího mléka", těstoviny nebo rýži s masem kuřecím, hovězím s nastrouhanou mrkví nebo dáváme tvarohy, sýry, pribiňáky. Štěně nenecháváme nikdy hladovět. Je to jak s malými dětmi: pokud pejsek není zrovna velký jedlík, necháváme i suché granule( nemohou se zkazit) k dispozici stále. K návykům o pravidelnosti podávání jídla je možné pak experimentovat a učit až v dospělosti psa, kdy je pes plně vyvinut a určitě zdravému psu jednodenní hladovka neublíží. Vše chce rozumně zvážit vždy k povaze psa.

Dávkování

 

Obecné dávkování bývá u každého krmiva napsané na pytli. Vždy ale platí, že spotřeba krmiva je přísně individuální záležitost a liší se u každého jedince. Je třeba proto vyjít z průměrné doporučené dávky a podle přírustku či úbytku hmotnosti zvířete množství krmiva doladit. Je třeba ale hlídat, aby pes nebyl ani příliš hubený a ani (což je mnohem častější) příliš obézní. Obezita u psů způsobuje stejné problémy jako u lidí. Cukrovku, nadměrné zatížení srdce, ledvin, páteře a kloubů. Zvláště u rostoucích psů je nadváha výrazným predispozičním faktorem vzniku dysplazie kyčlí a loktů, proto je dobré i u plemen, kde je vyžadován mohutný tělesný rámec (rotwajler, labrador), držet psa štíhlého, na spodní hranici kondičního rozpětí do věku 1,5 roku, než se mu dotvoří kostra a klouby, a až pak ho nasvalit intenzivním tréninkem a nechat přiměřeně zmohutnět vydatnější výživou. NIKDY nedávejte psovi KOSTI!!! Nepotřebuje je. Není nic, co by z nich mohl získat. Vápníku má v normálním krmení více než dost a vše ostatní je jen odpad. Kosti mohou poranit krk, jícen, žaludek či střevo, ale i když jsou měkké, nebo namleté, pohlcují vodu a mohou vyvolat zácpu. A někdy natolik vážnou, že se ji nepodaří vyřešit jinak než náročnou a drahou operací.